O budoucnosti

Vítám vás v dnešním příspěvku, v němž se zdánlivě inkoherentně mísí pojednání o anglické gramatice s ne zcela příčetným spiritistickým obalem, kterým však jen skrytě podporuji sbírku na vánoční dárek pro jednoho oblíbeného světového státníka. Pojďme na to.

Představme si hypotetickou situaci. Tlupa znuděných ruských okultistů si udělá seanci. Začne to nevinně, vyvolají si ducha Puškina, Lva Tolstého a Gagarina, ale pak se, v souvislosti se snižujícím se obsahem krve v alkoholu zúčastněných esoteriků, rozpoutá hádka, jestli by místo nudných intelektuálů a bláznivých letců nebyla větší sranda s Čingischánem a Stalinem. Zpočátku možná i byla, ale jak byli všichni už řádně nametení, tak nějak nedotáhli linie pentagramu nebo co, a tenhle párek temných duší unikl do současného světa, jako třeba, no jako třeba nějaké netopýří breberky z čínského mírového mikrobiologického výzkumu. Narodíl od nich však místo strategie masového rozšíření zvolil cestu infikování jen jednoho, zato však politicky vlivného jedince. Jako hezký úvod k dnešnímu výkladu o problematice budoucích časů v angličtině to myslím postačí.

Máme totiž kontext, na kterém můžeme použití budoucího času v angličtině dobře ilustrovat. Dejme tomu, že v naší hypotetické situaci, někdy na vánoce roku 2021, vysekají Erbenovic Hanička s Marií díru v zamrzlém rybníku, a v hlubinách vodních nezří své nastávající chotě, ale, ke svému úžasu, dlouhou frontu škaredých zelených plechových krabic na pásech počmáraných jakýmsi bílým klikyhákem. Hanička, žena činu, zvedne telefon, a zavolá prezidentovi Zelenskému:

Russians will invade Ukraine sometime in February. (Rusové vpadnou na Ukrajinu.)

Použila čas budoucí prostý, Will + infinitiv, protože mluví o vizi nepodloženou ničím reálně pozorovatelným. Případně vyjadřuje svůj názor.

Zhruba ve stejnou dobu, kdy se Anička s Maruškou lopotí se sekerou na rybníce, nese Nataša svému manželovi pracujícímu na ruském ministerstvu vnitra svačinu, protože ten boršč v místní kantýně by nejedl ani pes, a vidí, jak nezvykle čilý ruch na chodbách úřadu panuje. A manžel, který nikdy nedokázal udržet služební tajemství, jí pošeptá:

We are going to invade Ukraine. (Chystáme se vpadnout na Ukrajinu)

Činí tak vazbou BE GOING TO DO, protože jde o plán. Podlý, barbarský, šílený, ale plán, který popisuje, co má Rusko v té době v úmyslu. Což je zcela odlišný koncept od nepodložené vize dvou bláznivých, vdavek chtivých holek s paranormálními schopnostmi.

Přetočme děj hodně do budoucnosti. V televizi mluví erudovaný analytik, známý optimista, a sebevědomě prohlásí:

The war will have finished by May 2023. (Válka skončí do května 2023)

Will have + past participle, což značí, že do května BUDOU MÍT DOBOJOVÁNO. Tedy že válka skončí nejpozději v květnu, ale dost možná i dřív. Tomuto roztomilému gramatickému konstruktu se říká čas předbudoucí. Čím chci studentům sdělit hned dvě smutné pravdy. Ne, časem předpřítomným ta anglická šílenost s HAVE BEEN nekončí. Mají i předminulost HAD BEEN a předbudoucnost WILL HAVE BEEN. Ta druhá smutná pravda je, že se to opravdu používá, bez ohledu na to, co jim tvrdila jejich známá, která v Anglii dělala au-pair a prý si vystačila s časem minulým, přítomným, budoucím, a několika posunky.

Páně analytikův kolega, stejně erudovaný, ale osobnostně pesimističtěji laděný, jen zavrtí hlavou a řekne:

In May, they will still be fighting. (V květnu budou ještě pořád bojvat.)

Tedy čas budoucí průběhový, will be doing, který značí, překvapivě, že něco bude v budoucnosti probíhat bez vyhlídky na konec.

Zde musím s politováním říct, že o problematice vyjadřování budoucnosti v angličtině, stejně jako o téhle ruské dějinné prasárně, bychom si mohli povídat ještě docela dlouho. Ale nechme si to na jindy. Třeba na hodinu angličtiny s vaším oblíbeným lektorem, který vám gramatiku vysvětlí a poutavě ilustruje na příkladech ze života. To jako se mnou. Těm, kteří by si alespoň ty statisticky nejméně obvyklé budoucí časy rádi vyzkoušeli rovnou, nabízím krátké cvičení na konci tohoto blogu, včetně řešení pod symbolem klíče.

Ale zpět k našemu duchovnímu tématu. Existuje filosofický směr, který hlásá, že cokoliv se v tomto světě děje, děje se proto, abychom my, duše zde žijící, mohli demonstrovat, co jsme zač. Nevím, jestli to tak je, nebo jestli smysl života lépe vystihuje číslo 42, jak tvrdí Stopařův průvodce po Galaxii, ale každopádně, pokud duchovně souzníte s myšlenkou, že házet bomby a (sebe)vražedné drony na civilisty je barbarství, kterému by se měla udělat přítrž, doporučuji vaší pozornosti sbírku na podporu ukrajinské protivzdušné obrany. Máte asi pravdu v tom, že velké a bohaté země mohou v této oblasti učinit víc, než vy i já dohromady, ale pokud bude plodem našeho úsilí byť jen jediný zachráněný život, stálo to za to. Notabene tím dáte vesmíru najevo, kdo jste, a co nejste. Plus tím pošlete Vladimírovi Vladimirovičovi milý vánoční dárek. Má teď spoustu stresu a čím dál méně kamarádů, takže vaše vlídné gesto jistě ocení.

Nashledanou v lepších časech.

Krátké gramatické cvičení

Lukas is a very ambitious man. These are the things he believes he WILL BE DOING or WILL HAVE DONE by the time he is thirty. Complete the sentences using future perfect, or future continuous.

Example: He will have bought a huge villa by the time he is thirty.
He will be playing tennis in an exclusive tennis club
.

By the time I am thirty…

  1. Become a tycoon
  2. Run my own space-program
  3. Move to Las Vegas
  4. Live in a huge villa
  5. Join the League of Justice
  6. Marry Wonder Woman
  7. Earn 1 000 000 dollars a month
  8. Give up drinking
Štítky , , , , , .Záložka pro permanentní odkaz.

Komentáře jsou uzavřeny.