Bylo-nebylo, hodně dávno tomu, ještě předtím, než jsem se vydal na trnitou cestu učitelskou, kráčel jsem sedm let podobně trnitou pěšinkou ve stopách šaolinských mnichů. Tedy, bez toho budhismu. A bez toho aniž bych vytáhl paty z Ostravy. A taky bez nutnosti meditovat sedm dní a nocí v kuse zavěšen hlavou dolů nad bezednou propastí. Ale jinak to bylo skoro to samé, přísahám. Tou dobou to už totiž začalo vypadat, že by mě v budoucnu mohlo postihnout to učitelství a škola bojového umění se zdála jako rozumná přípravka. Pravděpodobně proto, že jsem měl stále v živé paměti peklo mé základní školní docházky a věděl jsem, že učitele mohou ve škole potkat situace, kdy by se mu kung-fu mohlo setsakra hodit.
No, hodně vody uteklo od té doby ve Žluté řece, ale ledacos si s sebou nesu dál, i když dvanáct způsobů jek někomu vytáhnout střeva nosem to není. Takže co mi kung-fu dalo?
Vědomí, že bez disciplíny to nejde. Není sice nutné vstávat každý den ve čtyři ráno, osprchovat se ledovou vodou a vyběhnout na vrcholek nejbližší hory, ale fakt je, že kdo chce něčeho dosáhnout, musí za tím jít, i když se mu třeba dneska nechce.
Vědomí, že k boji i ke komunikaci musí být minimálně dva. Sedět doma a smolit si cvičení do workbooku sice může být součástí celé té legrace, ale pokud člověk nevyleze ven a nezačne fakt s někým naostro mluvit, je to jen prázdná mentální gymnastika.
Vědomí, že dělat zkoušky na různobarevné pásky sice může pozvednout motivaci a rozdělit tu zdánlivě nekonečnou cestu na několik zvládnutelných úseků, ale vzato kolem a kolem, na ulici nejde o to, jestli máte FCE, CAE nebo jinou, ještě prestižnější zkoušku, ale o to, abyste se domluvili. K čemu vám je černý pásek, když si ve správnou chvíli nevzpomenete, kterou končetinou jste měli toho barabu praštit a kam?
Vědomí, že to, co uděláte nebo řeknete, nemusí být dokonalé a úchvatné, stačí, když to splní účel. Pokud při koupi lístku na nádraží použijete frázi z 2. lekce učebnice pro absolutní začátečníky, ale dostanete se, kam jste chtěli, mise splněna. Když vás bude chtít někdo v hospodě majznout po hlavě půllitrem, tak z toho taky nebudete dělat dech beroucí šou pro náročného diváka, který už u filmů s Brucem Lee zívá a Jean-Claud Van Dammovi se nepokrytě chechtá. Pro začátek úplně postačí, když se z té knajpy dostanete se zdravou kůží. Ohromený pohled fešné servírky a uznalý potlesk ostatních štamgastů je opravdu bonus, bez kterého se v té chvíli úplně obejdete.
Když se nad tím tak zamyslím, mám pocit, že kantořina a kung-fu má více styčných bodů, než by se na první pohled zdálo. Co dokáže takový adept Šaolinu, to vám nemusím vykládat, pusťte si kterýkoliv béčkový trhák s touhle tématikou. Co dokáže adept učitelského oboru, sice není žádné tajemství, ale asi neuškodí, abychom si to připomněli, protože tihle skromní bojovníci s temnotou nevzdělanosti si příliš slávy zpravidla neužijí. A to přesto, že výkony mnohých jsou podobně neuvěřitelné jako kousky filmových bojovníků, ale na rozdíl od nich zcela skutečné. Takže, co tedy musí takový učitel zvládat? Budu citovat z materiálů ke státnicím z pedagogicko-psychologického základu. Držte si klobouky:
Dělat přípravy na vyučování, vyučovat, dělat výkaznictví, účastnit se pedagogických porad, mít dozor, a suplovat.
To bychom měli jako rozcvičku. Pokračujme:
Kontrolovat a hodnotit domácí úkoly, sestavovat písemky, opravovat a hodnotit písemky, mít pravidelné schůzky se třídou, spolupracovat s rodiči.
Ještě se vám neorosilo čelo? Jedeme dál:
Spolupracovat s kolegy, participovat na aktivitách školy, věnovat zvýšenou pozornost talentovaným žákům, poskytnout individuální podporu slabým žákům.
Konec stále v nedohlednu.
Řešit konflikty, komunikovat s veřejností, vést agendu žáků, spolupracovat s odborníky.
A jen tak na okraj, je nutné se dál vzdělávat a žádoucí občas aspoň jezdit na konference… A to vše se stoprocentním nasazením, úsměvem na rtech a pedagogickým optimismem.
Závěrem dodejme, že kantoři se sice se zdaleka netěší té míře společenské prestiže, jakou mají lidé, o nichž je známo, že dokáží chodit po žhavém uhlí a dotekem prstu zastavit někomu srdce, ale co do skromnosti a nenáročnosti se těm budhistickým asketům s v pohodě vyrovnají. Ono jim při současné výši jejich platů nic jiného ani nezbývá.
